Historie snookeru

Předchůdci snookeru

V 19. století byl kulečník velmi populární a rychle se rozšířil i na koloniálních územích pod anglickou nadvládou. Zde byl oblíbenou zábavou britských vojáků umístěných daleko od domova, avšak jelikož do té doby známé varianty her mohli hrát jen dva hráči, bylo vhodné vytvořit takové variace, kde se do hry mohlo zapojit více hráčů najednou. Tak vznikly hry Life Pool, Black Pool a Pyramid.

Life Pool mohlo hrát najednou až 14 hráčů. Každý měl svou vlastní zvláštní barevnou kouli, kterou mohl postrčit tágem. Cílem bylo zasáhnout soupeřovy koule tak, aby padly do jamky. Hráč, jehož koule padla do jamky, vypadl ze hry. Poslední hráč, jehož koule zůstala na stole, vyhrál partu, a jelikož si hra obvykle hrála o peníze, vítězství přinášelo i určitý finanční zisk.

Z této hry vznikl Black Pool, který byl sofistikovanější verzí Life Poolu. Původní hra se doplnila o to, že pokud se podařilo poslat soupeřovu kouli do jamky, hráč se mohl zaměřit na černou kouli, a pokud i ta padla do jamky, získal další peníze od ostatních.

Třetí hra byla Pyramid. Během zápasu se hráči střídavě snažili bílou koulí poslat 15 červených koulí, umístěných v trojúhelníkové formaci, do jamky. Byla to první variace, kde se objevilo rozmístění koulí ve tvaru trojúhelníku. Tento prvek si osvojil také moderní pool kulečník.

Chamberlainova činnost

Sir Neville Chamberlain

V roce 1875 vytvořil Sir Neville Chamberlain, vojenský důstojník převelený do Indie, novou zajímavou hru, která využívala prvky tří tehdejších populárních kulečníkových typů.

Na začátku hry se 15 červených koulí ze hry Pyramid umístilo na stůl do trojúhelníkové formace spolu s koulemi z Life Poolu, které byly rozmístěny zvlášť.

Původně se používaly čtyři „barevné“ koule: žlutá, zelená, růžová a černá. Hnědá a modrá se objevily o něco později. Ze hry Black Pool pochází také pravidlo, že po úspěšném zaslání cílové koule do jamky mohl hráč cílit i na „barevnou“ kouli.

Podle jedné příhody je název nové populární hry také Chamberlainovým dílem. Tehdy se v hovorové řeči nazývali „snookery“ kadeti prvního ročníku. Příběh říká, že Chamberlain označil vojáka, který se dopustil chyby při odrazu, za „skutečného snookera“ (tedy pravého zelenáče). Toto slovo se časem spojilo s hrou, a tak vznikl název snooker. Nová hra se díky Chamberlainově práci rychle stala známou mezi vojáky přicházejícími z Anglie.

Oficiální pravidla snookeru byla stanovena v roce 1882 v Ootacamundu.

John Roberts Jr.

V roce 1885 navštívil indii britský kulečníkový šampion John Roberts, který se setkal s Chamberlainem, který mu představil svůj výtvor. Roberts se rozhodl, že po návratu do Anglie se pokusí tuto novou hru popularizovat. I když to trvalo několik let, Robertsova práce byla nakonec korunována úspěchem.

Rozšíření snookeru

Vkusně zdobený snookerový stůl

V 50. a 60. letech 20. století popularita hry výrazně poklesla a v letech 1958 až 1963 se neuskutečnilo žádné mistrovství světa.

Popularitu snookeru o několik let později oživilo zavedení barevné televize. V roce 1973 se vysílalo první mistrovství světa ve snookeru. Díky televizi si soutěže užívaly masy diváků, což přineslo sportu značný příjem. Vysílání snookerových soutěží se stalo běžným jevem, díky čemuž se snooker stal jedním z oblíbených televizních sportů v Anglii.

Hra je dnes populární ve Velké Británii, v Jižní Africe, Kanadě, Austrálii, ve velké části Evropy a získala si příznivce i na Dálném východě, kde se například v Číně těší mimořádné oblibě.

V Čechách lze najít snookerové stoly ve větších kulečníkových hernách, ale hra není tak známá jako americký pool kulečník. Díky televizním přenosům si však i u nás může stále více lidí oblíbit tuto fantastickou hru, kterou mnozí považují za krále kulečníkových her.

Použitá literatura:

• Norman Clare: Billiards and Snooker Bygones
• William Hendrick: History of Billiards
• Newspaper cutting: The story of a billiard ball