Vývoj pool kulečníku

Rozšíření kulečníku na americkém kontinentu

Není přesně známo, kdy se první kulečníkový stůl dostal do Nového světa, ale nejpravděpodobněji ho přinesli holandští nebo angličtí osadníci někdy v 17. století. První písemná zmínka pochází z roku 1709 z Virginie.

Kulečníkový salon v Carrolltonu (1876)

V průběhu 18. století se kulečník stal velmi populárním v zámoří, a proto několik nábytkářských společností začalo vyrábět kulečníkové stoly. Tyto stoly byly kvalitní, ale stále se vyráběly v malých sériích. Vysoká cena způsobila, že jen bohatší lidé si mohli dovolit koupit si vlastní kulečníkový stůl, ale běžní lidé se stále častěji setkávali s hrou na veřejných místech. V roce 1824 bylo v New Yorku k dispozici přibližně dvě desítky kulečníkových stolů v salonech, hotelech a kavárnách. Do roku 1850 se tento počet zvýšil na 60.

Působení Michaela Phelana

Michael Phelan

Explozivní rozšíření kulečníku v Americe bylo do značné míry zásluhou irského přistěhovalce Michaela Phelana, který se později stal známým jako otec amerického kulečníku.

Phelan byl nejen profesionálním kulečníkovým hráčem, ale psal také novinové články a reportáže o kulečníku a jako vývojář a vynálezce měl velký vliv na pravidla hry a stanovení standardů hry. Jeho zásluhou je také forma mantinelů na dnešních pool kulečníkových stolech a objevení se 18 zaměřovacích bodů na horním okraji stolu, známých jako „diamanty“. V roce 1850 vydal knihu o kulečníku, která byla prvním takovým vydáním v Americe.

Jeho firma, Phelan & Collender, se věnovala výrobě kulečníkových stolů. Tato společnost se v roce 1884 spojila s dosavadním hlavním konkurentem, s firmou J. M. Brunswick & Balke, čímž vznikla Brunswick-Balke-Collender, která až do poloviny 20. století držela přísnou kontrolu nad vývojem tohoto sportu.

Vývoj herních variací

Do 70. let 19. století byla nejpopulárnější americkou hrou Čtyřmíčkový kulečník (Four-Ball), který byl vylepšenou verzí tehdejšího anglického kulečníku. Hrálo se na velkém stole o velikosti 12 stop se čtyřmi koulemi, z nichž dvě byly bílé a dvě červené. Na stole byly čtyři díry. Body bylo možné získat, pokud se podařilo dostat bílou kouli do otvoru, nebo pokud se vytvořila karambol, tedy pokud se bílá koule srazila se dvěma nebo třemi dalšími. Koncem desetiletí se objevily a staly se populárními dvě varianty čtyřmíčkového kulečníku.

V jedné hře byly jen tři kulečníkové koule na stole bez děr. Toto bylo známé jako „Straight-Rail“, kde se body získávaly srážkou koulí. Tato hra se velmi podobala karambol kulečník.

Elegantní kulečníková místnost ve Springfieldu (1874)

Druhým potomkem čtyřmíčkového kulečníku a byl pool s patnácti koulemi, který se považuje za předchůdce moderního pool kulečníku.

Původ slova pool (sázka)

V 19. století byly sázkové místnosti na dostihy, známé jako „poolroomy“, jedním z důležitých míst společenského života: lidé tam uzavírali sázky na aktuální závod. Během přestávek mezi závody chtěli nějak zabít čas. V sázkových místnostech proto existovaly různé možnosti zábavy. Nejen kulečník, ale například také karetní hry, jako poker. Z nějakého důvodu se právě kulečník stal hrou, kterou lidová řeč spojovala s názvem sázkových místností. Tak vznikl název pool kulečník.

V patnáctikulovém poolu bylo 15 očíslováno a jedna bílá koule. Pokud hráč dostal kouli do díry, získal bod podle čísla této koule. Celkový počet bodů byl 120 a pokud jedna strana získala 61 bodů, vyhrála. Tato variace hry, známá také jako „61 pool“, byla hrána na prvním americkém poolovém šampionátu v roce 1878. Později se pravidla hry změnila. Už nezáleželo na číslech koulí, ale pouze na jejich množství.

Později se objevil pool 14+1, který vytlačil patnácti míčkový pool z turnajů. V této hře mohl hráč, který dostal poslední kouli do díry, zahájit další hru, přičemž body se nepřenášely, ale zůstávaly a přenášely se ze hry do hry.

Pool osmička (dnes nejznámější hra ve Střední Evropě) vznikl na začátku 20. století. Pool devítka se objevil kolem roku 1920.

Historie amerického kulečníku od přelomu století po současnost

Kulečníkový stůl v Bílém domě (1928)

V Americe se od roku 1878 do poloviny 20. století téměř každoročně konaly kulečníkové šampionáty, které měly velkou publicitu. Obrázky hráčů se dokonce objevovaly i na cigaretových krabičkách. Význam kulečníku dokazuje i to, že během občanské války se konaly turnaje, které často dostávaly větší publicitu než samotné události války.

Do 30. let 20. století si pool a karambolové hry dělily stejnou popularitu, ale následně se do popředí dostal pool kulečník, který byl během druhé světové války oblíbenou zábavou mezi vojáky. Profesionální hráči cestovali po vojenských táborech a svými vystoupeními bavili lidi.

Po válce však nastal výrazný úpadek. Muži, kteří se po válce vrátili domů, se soustředili na budování domovů a kariér. Příjemné odpolední aktivity u kulečníkového stolu se staly minulostí. Kulečníkové salony se postupně zavíraly a do konce 50. let 20. století se zdálo, že kulečník navždy zmizí z lidského života.

To, že se tak nestalo, je do značné míry díky kinematografii. V roce 1961 byl uveden film The Hustler (Podfukář) s Paulem Newmanem v hlavní roli, který vyprávěl příběh problémového poolového hráče.

The Hustler (1961)

Účinek byl okamžitý. Brzy se otevřely kulečníkové salony a ve druhé polovině 60. let začal kulečník ožívat, avšak společenské problémy, válka ve Vietnamu a popularita dalších sportů opět způsobily úpadek tohoto sportu.

V roce 1986 bylo uvedeno velmi úspěšné pokračování filmu s názvem The Colour of Money (Barva peněz) v režii Martina Scorseseho.

Vedle Paula Newmana dostal hlavní roli mladý, nadějný herec Tom Cruise. Postava, kterou ztvárnil, učinila kulečník atraktivním i pro mladší generaci, ke které se již vázala nová životní filozofie.

Brzy se otevřela vkusná zábavná místa, noční kluby a salony, kde si lidé mohli v příjemném prostředí zahrát kulečník na kvalitních stolech s kvalitním vybavením. Kulečník se stal jednou z možných forem společenského života a opět si získal mnoho příznivců.

Na konci 20. století se americký životní styl, jehož součástí byl také pool kulečník, díky televizi a kinematografii stal oblíbeným mezi miliony lidí na celém světě.